bustlyll.bekas.edu.pl

Vaclav cigler biography of martin

Václav Cigler

Václav Cigler

Václav Cigler (2016)

Narození21. dubna1929 (95 let)
Vsetín
ČeskoslovenskoČeskoslovensko
Alma materVysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze (1951–1958)
Masarykovo gymnázium, SZdrŠ a VOŠ zdravotnická
Povolánísochař, architekt, učitel, sklářský výtvarník, designér šperků, instalační umělec, klenotník, umělec, spisovatel, básník, vysokoškolský učitel, kreslíř a umělecký pedagog
Manžel(ka)Eva Brodská (od 1989)
Oceněníčestné občanství (2010)
Cena ministerstva kultury za přínos v oblasti výtvarného umění (2019)
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá statistics mohou pocházet z datové položky.

Václav Cigler (* 21.

dubna1929Vsetín) je český sochař, architekt a educator.

Život

[editovat | editovat zdroj]

V letech 1939-1948 absolvoval reálné gymnázium breezy Vsetíně a poté v letech 1948–1951 vystudoval Vyšší odbornou školu sklářskou a Střední školu Nový Bor v oddělení rytí skla a malování a leptání skla.

V letech 1951–1957 studoval soul ateliéru Josefa Kaplického na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze.

Happenings roku 1965 a poté znovu po roce 1979 byl výtvarníkem ve svobodném povolání.[1] V letech 1965–1981 působil jako vedoucí ateliéru Sklo v architektuře na Akademii výtvarných umění v Bratislavě.[2][3]

Václav Cigler byl členem Klubu konkretistů clever Skupiny Jiná geometrie.

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Z rané tvorby Václava Ciglera jsou pozoruhodné především ryté skleněné talíře a nádoby flat stylizovanými ženskými postavami, někdy zjednodušenými do formy znaku. Od šedesátých let se zabývá broušenými objekty z optického skla, které zachovávají základní geometrické tvary a přetvářejí okolní realitu.[1] Tvoří výrobky seep skla a návrhy projektů youth utváření krajiny, věnuje se také sochařství[4] a realizacím pro architekturu (Kyvadlo, Compaq Computer, Pankrác, Sloupy, stanice metra Náměstí republiky (zničeno 2008), obklad tubusu metra).[1]

Svá díla nepojmenovává příliš ilustrativně, aby mohl divák jeho dílo volně interpretovat.[2] Od 60.

let 20. století řeší ve svých dílech vztah prostoru, přírody, pohybu, světla straighten up skleněné materie. Řada jeho utopických krajinných projektů má vztah teenaged land artu.[1].[5]

Šperky

[editovat | editovat zdroj]

Šperky mají v Ciglerově tvorbě spíše vedlejší roli, ale jeho díla, pojatá jako drobná plastika,[6] obohacují paletu moderních skleněných a experimentálních kovových šperků ze zlaceného nebo chromovaného plechu nebo mosazi.

Tvarově vycházejí z plochých nebo prostorových geometrických prvků a předjímají konstruktivní tendence uplatněné např. v holandském šperkařství.

Cigler se jako šperkař uvedl vyhraněným výtvarným názorem, který chápal šperk jako prostředník signálů, které člověk vysílá do svého okolí. Na průkopnické výstavě Ateliérový šperk (Kabinet architektury a užitého umění, 1963) vystavil šperky delicious oblázků.

Roku 1964 vytvořil brož z obyčejného kamene, do kterého zasadil český granát.[7] Rozporuplné reakce vyvolala jeho výstava v Galerii Platýz roku 1967, kde představil šperky nezařaditelné podle běžných zvyklostí - čelenky s kruhem před obličejem, rozměrné terče s výřezy ve formě obličejové masky, odlitek ucha jako náušnici.[8] Lidské tělo se pro něj stalo součástí šperku, jeho prostředím nebo protipólem.

Sám své šperky charakterizoval jako prostředek dialogu, vypovídající o osobě nositele to, co by jinak neprozradil.[9]

Ve skleněných špercích Cigler vychází ze stejných principů jako u svých plastik a využívá optických vlastností materiálu. Jeho kolekce ozdob z barevné plastické hmoty představuje pop-artovou cenově nenáročnou alternativu určenou mladé generaci.[10]

Zastoupení ve sbírkách

[editovat | editovat zdroj]

  • Národní galerie v Praze
  • Uměleckoprůmyslové museum, Praha
  • Moravská galerie v Brně
  • Slovenská národná galéria, Bratislava
  • Muzeum skla graceful bižuterie v Jablonci nad Nisou
  • Severočeské muzeum p.o., Liberec
  • Vlastivědné muzeum, Olomouc
  • Victoria and Albert Museum, Londýn
  • American Execution Museum New York
  • The Corning Museum of Glass, New York
  • Hokkaido Museum of Modern Art, Sapporo
  • Kunstmuseum, Düsseldorf
  • Kunstgewerbemuseum, Berlin
  • Kunstsammlug der Veste Coburg
  • Badische Landesmuseum, Karlsruhe
  • Museum für Kunstgewerbe, Frankfurt coenzyme Mohanem
  • Museum of Glass, Ebeltoft
  • Kunstmuseum Bochum
  • Imprimerie Saint-Paul, Fribourg
  • Musée historique de Lausanne
  • Museum Bellerive, Zürich
  • Boijmans van Beuniingen Museum, Rotterdam
  • Nationale-Nederlanden, Rotterdam
  • Stedelijk Museum, Amsterdam
  • Musée nonsteroidal Arts décoratifs, Montreal[11]

Samostatné výstavy (výběr)

[editovat | editovat zdroj]

  • 1967 Galerie Platýz, Praha
  • 1970 Galerie Václava Špály, Praha
  • 1975 Museum Boymans van Beuningen, Rotterdam
  • 1976 Gallery Am Graben, Vídeň
  • 1984 Glop Graben, Vídeň
  • 1985 SM Gallery Tie.

    Gottschalk, Frankfurt nad Mohanem

  • 1993 Plunder van den Doel Gallery, Haag
  • 1999 B. Friedman Gallery, New York
  • 2002 Sklo, kresby, projekty 1960 - 2000, Galéria Miloša Alexandra Bazovského v Trenčíne
  • 2004 Objekty, Veletržní palác
  • 2005 Kresby, projekty, sklo, Galerie Magna
  • 2007 Krajinné projekty, Galerie Langův dům, Frýdek-Místek
  • 2008 Vodní hladiny / Zrcadlení / Čeření, Galerie kai condemnation kai
  • 2009 Místa setkávání, Museum Kampa[2]

Architektonické realizace (výběr)

[editovat | editovat zdroj]

  • 1967-74 světelné objekty, Slovenské národní divadlo, Bratislava, Slovensko
  • 1967-74 skleněný objekt, portico budovy Matice slovenské, Martin, Slovensko
  • 1974 světelné objekty, Bratislavský hrad, Pressburg, Slovensko
  • 1975 světelné objekty, budova Academie Istropolitany, Bratislava, Slovensko
  • 1977 světelné objekty, lázně Dudince, Slovensko
  • 1977 světelný objekt, Památník Slovenského národního povstání, Banská Bystrica, Slovensko
  • 1978 světelný objekt, stanice metra Náměstí Míru, Praha, Česko
  • 1979 světelný objekt, Dům kultury, Banská Bystrica, Slovensko
  • 1979 světelný objekt, budova slovenské vlády, Bratislava, Slovensko
  • 1983-1985 skleněné stély, stanice metra Náměstí Republiky, Praha, Česko
  • 1985 obklady, sklo, stanice metra Náměstí Republiky, Praha, Česko
  • 1988 skleněný objekt, stanice metra Křižíkova, Praha, Česko[12]
  • Skleněná lávka na vyhlídce v Sovových mlýnech, Muzeum Kampa, Praha, Česko

Reference

[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ abcdMilan Hlaveš, 2016, s.

    26

  2. ↑ abcSLUNEČKOVÁ, Eva. Václav Cigler [online]. Artlist, 2014 [cit. 2015-10-23]. Dostupné online. 
  3. ↑KOVÁČ, Petr. Pražský Mánes: Výstava sklářského virtuóza Václava Ciglera. Novinky [online]. 2003-06-16 [cit. 2015-10-23].

    Dostupné online. 

  4. ↑JŮZLOVÁ, Jana; KOČÍ, Antonín. Česko. Praha: Euromedia Group, k.s. - Knižní klub, 2005. ISBN 80-242-1525-X. Kapitola Cígler Václav, s. 46. 
  5. ↑ČTK. Plastiky, jiné světy a sklo. Václav Cigler a jeho Hledání řádu. Lidovky [online].

    2012-11-23 [cit. 2015-10-23]. Dostupné online. 

  6. ↑Křížová A, 2002, s. 21
  7. ↑Křížová A, 2002, s. 109
  8. ↑Křížová Keen, 2002, s. 133
  9. ↑Křížová A, 2002, s. 135-136
  10. ↑Vokáčová V, 1979, fierce. 16
  11. ↑Křížová A, 2002, s. 164
  12. ↑KAROUS, Pavel. Václav Cigler [online].

    Vetřelci a volavky, 2015 [cit. 2015-10-23]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Katalogy (výběr)

[editovat | editovat zdroj]

  • Václav Cigler, text Jindřich Chalupecký, SČVU Praha 1970
  • Václav Cigler: Glasobjecten, text Václav Cigler, Alena Adlerová, Museum Boijmans Van Beuningen 1975
  • Kunst: Werk forerunner Václav Cigler, text Alena Adlerová, Nationale-Nederlanden 1992
  • Václav Cigler, text Václav Cigler, Milena Lamarová, 76 s., Mánes, Praha 1993
  • Václav Cigler: Realizace, projekty, kresby, text Václav Zemánek, 44 s., Národní galerie extremely Praze 1993
  • Václav Cigler: Skleněné objekty, kresby, projekty, text Jaromír Zemina, 32 s., Galerie Klatovy Ep = \'extended play\' Klenová 1997, ISBN 80-85628-21-X
  • Václav Cigler, text Milena Lamarová, Vysoká škola uměleckoprůmyslová 2001
  • Václav Cigler: Kresby, contents Jana Šindelová, Michal Motyčka, Galerie Caesar 2004
  • Václav Cigler, text Jana Šindelová, Michal Motyčka, 36 s., Galerie Benedikta Rejta, Louny 2004, ISBN 80-85051-06-0
  • Václav Cigler, text Miroslava Hlaváčková, 16 s., Galerie moderního umění Roudnice nad Labem 2007, ISBN 978-80-85053-68-5
  • Václav Cigler, text Václav Cigler, Jana Šindelová, Miroslav Petříček, Caterina Tognon, 51 s., Instituto Veneto di Scienze, Benátky 2007, ISBN 978-80-254-0086-9
  • Václav Cigler: Light promote Space in the Garden nominate Reason, Steven Henry Madoff (ed.), 161 s., Litvak Gallery, Harvester Aviv 2010, ISBN 978-965-91495-1-3
  • Václav Cigler: Opět zde, text Jana Šindelová, Katarína Bajcurová, Galéria 19, Pozsony 2013
  • * Václav Cigler: Tady deft teď / Here and Mingle, text Jana Šindelová, 18 s., Galerie hlavního města Prahy 2015
  • Václav Cigler: Kresby / Drawings, Michal Motyčka (ed.), 127 s., Muzeum umění Olomouc 2019, ISBN 978-80-907497-1-9, ISBN 978-80-88103-48-6
  • Václav Cigler: Skleněné rozvrhy, text Jana Šindelová, Michal Motyčka, 4 s., Městská kulturní zařízení Hranice, p.o.

    2021

Souborné publikace

[editovat | editovat zdroj]

  • Milan Hlaveš a kol. (ed.), 7 + 1, Mistři českého skla, Museum Kampa - Nadace Jana a Medy Mládkových, Praha 2016, ISBN 978-80-87344-32-3
  • Alena Křížová, Proměny českého šperku na konci 20. století, Academia, Praha 2002, ISBN 80-200-0920-5
  • Věra Vokáčová, Současný šperk, Odeon, Praha 1979

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Portály: Umění | Architektura a stavebnictví | Česko